Naši vyučující připravili jako jeden z výstupů projektu výukové materiály. Ke každému materiálu je připojen metodický list, ve kterém jsou popsány cíle i doporučený způsob použití.

CLIL (Anglický jazyk)

1 A Close Family:     pracovní list     metodický list

2 Mixing Colours:     pracovní list     metodický list

3 CLIL Basic Vocabulary (Computers):     pracovní list     metodický list
(výukový materiál je vytvořen pro aplikaci KAHOOT)

Anglický jazyk

1 Describing buildings, rooms:     pracovní list     metodický list

2 Farm Animals:     pracovní list     metodický list

3 Months in a Year:     pracovní list     metodický list

4 A House And A Flat:     pracovní list     metodický list

5 City Orientaion:     pracovní list     metodický list

6 Free Time Activities:     pracovní list     metodický list

Německý jazyk

1 Meine Familie:     pracovní list     metodický list

2 Wechseln Präpositionen:     pracovní list     metodický list

3 Meine Wohnung:     pracovní list     metodický list

Jako někteří z mých kolegů jsem strávila 2 týdny v rámci projektu ERASMUS + KA1 v zahraničí na jazykovém kurzu.  

Jelikož jsem se větší část svého nejen studentského, ale i osobního života více setkávala s německým jazykem, byla jsem vyslána k našim německým sousedům. Na naší základní škole vyučuji němčinu na druhém stupni, a proto jsem zdokonalení v tomto jazyce přijala s velkým nadšením.

Vybrala jsem si ke studium DID institut v srdci Frankfurtu, kde jsem navštěvovala všeobecný kurz němčiny. Probíhal v dopoledních blocích od 9 do 12 a v odpoledních intenzivních násleších od 13 do 15 hod.

Frankfurt nad Mohanem je město nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko. Je jeho největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Leží na řece Mohan.

Frankfurt je také přezdíván „Bankfurt“, protože je finančním srdcem Evropy. V jeho centru sídlí bankovní instituce světového významu. Tato oblast se nachází na jednom břehu řeky Mohan a je podle něj označována „Mainhattan. Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a internetovým uzlem.

Ve Frankfurtu nenajdete moc míst, kterých by se dotýkala historie. Byl totiž v druhé světové válce téměř celý vybombardován. Přesto pokud zavítáte do Altstadtu, žasnete nad krásnou architekturou zdejší radnice a přilehlých domů.

Během svého pobytu jsem absolvovala několik výletů. Například jsem se svou studijní třídou vyjela do Heidelbergu, kam jsme se dostali vlakem. Dále jsem navštívila Palmengarten, kde jsem nasucho polkla nad tím, jak krásně se dá udělat park. Téměř denně jsem navštěvovala místní trhy, kde jsem si kupovala čerstvou zeleninu a ovoce, pečivo. K prodeji byli i další dobroty a krásné věci. Trhy pro mě byly další z příležitostí, jak si pocvičit německý jazyk v běžném denním kontaktu s „domorodci“.

Při příletu do Frankfurtu jsem se musela dostat do své hostitelské rodiny. Předem jsem si psala s paní domácí. Cestu k nim domů mi perfektně popsala a tak, když jsem přijela do stanice, už na mě čekala a dovezla mě s mým „loďákem“ k domu.

Bydlela jsem v domě s dalšími dvěma studenty, s kterými jsem se ale moc nevídala, protože chodili domů pozdě večer. Do školy jsem se dostávala metrem a tramvají. Cesta byla celkem dlouhá, trvala skoro hodinu. Nevadilo to ale ničemu, mohla jsem se v klidu kochat krásami okolí.

Po příchodu do školy jsem absolvovala rozřazovací test a pak seznámení se školou a pravidly. Moje lektorky byly naprosto perfektní. Tato škola je nejen pro začátečníky, ale i pro pokročilé. Z České republiky tam sice nikdo nebyl, to ale nevadilo, spíš naopak. Nasbírala jsem spousty zahraničních kontaktů. Užila jsem si spoustu zajímavých chvil, spousty vtipných historek, a hlavně jsem si naposlouchala němčinu, což bylo účelem mé pracovní cesty.

Z kurzu jsem se vracela nadšená a nabytá informacemi. Už se velmi těším, až použiji své zkušenosti ve výuce s dětmi. Tato pracovní cesta mi dala spoustu profesních informací i zážitků. Velmi ráda bych se do Frankfurtu na podobný kurz ještě vrátila.

Erika Kacerovská

Díky vedení školy, jsem měla tu čest být jedním z účastníků jazykového kurzu v rámci projektu ERASMUS + KA1. Ráda s vámi budu sdílet několik informací o mém pobytu a cestě na jazykový kurz.
Jako asistentka pedagoga působím na naší základní škole přes dva roky. Práce mě baví nejen proto, že mohu pomáhat dětem a učitelům, ale také proto, že naše škola umožňuje svým zaměstnancům účast na kurzech ke zvýšení jejich profesionality. S nadšením jsem tedy přijala možnost zdokonalit se v anglickém jazyce, abych následně mohla efektivně pomoci při vyučování tohoto jazyka. Na radu zkušených učitelů jsem hledala jazykovou školu v Irsku. Vybrala jsem si hlavní město Dublin a školu EC Dublin ENGLISH LANGUAGE CENTRE SCHOOL. Zvolila jsem všeobecný kurz angličtiny pro začátečníky: Club 30 + General English.

Kde jsem byla?

Dublin se nachází na irském ostrově, který je součástí souostroví Velké Británie a Irska. Irsko je přitom samostatný stát. Je nádherný svou zelení, útesy, doky, pobřežím plným rybářů, krásných historických památek i veselých hospůdek. Irové jsou hrdí, přímí, přátelští lidé, kteří umí o své kultuře a dějinách vyprávět s takovým zaujetím, že to až člověka pohltí.

Dublin ( An Dubh Linn) – irsky ,,černý rybník “ je dřívější Vikingské sídliště. Protéká jím řeka Liffey, která rozděluje město na severní a jižní část. Každý v Dublinu vás hned upozorní, že severní část města je méně bezpečná, má však soustu zajímavých památek a obchodních center, hlavně na známé O´Connell Street.

V jižní části města je památka vedle památky, hospůdka (pub) vedle hospůdky, spletité uličky, které jsou plné turistů a nádherná atmosféra pouličních zpěváků. Pokud se někdy vydáte do Dublinu doporučují projít se centrem, zajít do Muzea Guinnes pivovaru – Guinnes Storehouse malou ochutnávkou určitě nepohrdnete. Krásný St. Stephen´s Green park, který je večer zavírán a tím také chráněn. Neopomeňte výlet do Phoenix parku, včetně návštěvy tamní ZOO. Projděte i další památky jako je např. Dublin Castle, St. Patrick´s Cathedral, Christ Church Cathedral a mnoho dalších.

V Irsku je podnebí podobné jako ve Velké Británii, takže většinou na holinky 🙂 Já měla štěstí, měla jsem 20 až 25 ° C, slunečno, občas zamračeno. Je zde o hodinu méně, platí se eurem a jezdí se vlevo. V Irsku mají el. zásuvky anglického typu na 240 voltů, bylo tedy důležité přibalit si do kufru adaptér, který mi umožnil nabít si mobil.

Po příletu do Dublinu jsem využila dopravy Dublin Coach, který zajel nedaleko obydlí mé hostitelské rodiny. S paní domácí jsme se domluvily, že pro mě zajede na zastávku vzdálenou asi 20 minut od domu. Ráda jsem tuto možnost využila, nechtěla jsem se totiž dřít pěšky s kufrem. Chvíli jsem čekala a jako správný začátečník jsem si v duchu připravovala první seznamovací fráze. Host lady přijela, vřele se na mě usmála, přátelsky mě uvítala a nabídla, ať si jdu sednout do auta, že dá zatím věci do kurfu. S hezkým pocitem jsem si sedla do auta, ale ve chvíli, když jsem před sebou viděla volant, strnula jsem. „Ježíš, vždyť tady se jezdí po levé straně “. Obě jsme se smály ještě celou cestu domů. Ale domácí mě uklidnila. Prý nejsem první, které se tento menší trapas stal.

Má hostitelská rodina byla přátelská a plná dětí. Hned po ubytování mi poradili, kde si mám zařídit kartu na městské autobusy, kde se dá nakoupit kvalitně a přitom levně (je zde velice draho), ve které dny jsou volné vstupné na různé akce a prohlídky. Jsou již zkušenými hostiteli. Se mnou v domě pobývaly také dvě Francouzky, takže jsme měli pořád veselo.

Co jsem tam dělala?

Škola, do které jsem docházela, se nachází asi 20 minut pěšky od centra. Vyniká moderní technikou, kterou využívá při výuce. Budova je dobře zařízená a personál je skvělý. Musím pochválit recepční, které nám pomáhaly vyřešit jakýkoliv problém. Lektoři, se kterými jsem se setkala, byli pro mě, začátečníka, jako dělaní. Vystřídali se u nás celkem čtyři, všichni zkušení, kteří umí naslouchat a pomáhat v začátcích. Ve třídě, tzv. Elementary Class jsme upevňovali základní fráze a konverzaci. Pomocí aktivit, kdy jsme při hře nebo rozhovoru spontánně reagovali na každodenní situace. Bylo to pro mě velice přínosné, protože jsem ve škole odbourávala ostych a získávala sebejistotu v komunikaci a rychlejší odpovědi. Bylo velice zajímavé porovnávat irskou angličtinu s tou, kterou jsem se učila v Čechách.

Školu bych hodnotila jako dobrou pro začátečníky, ale pro pokročilé bych ji nedoporučovala. Většina lektorů totiž nejsou rodilí mluvčí, působí zde lidé z Rumunska, Polska, Francie a Německa. Mohu však říci, že nás naučili nestydět se, zeptat se na vše a cítit se přitom dobře. Chápali nás a podporovali, což oceňuji.

To, co jsem se na jazykovém kurzu naučila, ráda využiji v hodinách angličtiny jako podporu žákům. Už se na to moc těším, protože už vím, jak na to. A díky této příležitosti mohu pomáhat tam kde je to potřeba.

asistentka pedagoga Jana Horváthová

V první polovině srpna jsem měl možnost strávit dva pracovní týdny studiem anglického jazyka v rámci projektu Erasmus + KA1 na Maltě. Proč právě Malta?

Osvědčená agentura, která zprostředkovává tyto jazykové kurzy, nabízí nepřeberné množství kurzů zejména ve Velké Británii, Irsku a na Maltě. Prvním důvodem tedy byl pro mě fakt, že v Irsku i ve Velké Británii jsem již byl, kdežto na Maltě nikdy. Druhým důvodem byla snaha spojit příjemné s užitečným, tj. část dne šprtat ve škole a po vyučování relax u Středozemního moře a poznávání pro mě naprosto neznámého prostředí, kultury a lidí. Vybral jsem si všeobecný jazykový kurz v městečku Sliema na pobřeží Středozemního moře. Po skončení celé akce musím říct, že má volba byla opravdu výborná.

Na tomto místě snad pár informací o Maltě. Malta je stát ve Středozemním moři, který tvoří 3 ostrovy – Malta, Gozo a Comino (všechny 3 jsem měl šanci navštívit). Přímý let z Prahy trvá přibližně 2 a půl hodiny. Stejně jako naše republika je i Malta členem Evropské Unie (nejmenší členský stát), ale zároveň je od roku 1964 členskou zemí Commonwealthu. Proto vás tu pár věcí může překvapit. Britské typy zásuvek, jezdí se zde vlevo a hlavně, když přecházíte ulici, je nutné se nejprve podívat doprava, což mně, hlavně ze začátku, činilo značné potíže.  Malta má dva oficiální jazyky – maltštinu a angličtinu. Lidé cca do 50 let mluví většinou anglicky a lidé nad 50 let maltsky. Já jsem bydlel v městečku Sliema přímo na břehu Středozemního moře. Město má cca 12 tisíc obyvatel a je zasvěceno turistice a jazykovým školám, proto zde potkáte obrovské množství zahraničních studentů. Tento fakt umocňuje skutečnost, že Valletta, nádherné hlavní město Malty, je vzdáleno pouhých 10 min jízdy místní MHD, tudíž trajektem.

Ve škole bylo 16 klimatizovaných učeben. V tomto období, kdy teploty přes den neklesly pod 35 stupňů a v noci pod 25 stupňů, to bylo opravdu příjemné. Výuka probíhala ve dvou blocích (dopoledne 9,00 – 12,30, odpoledne 13,30 – 17,00). Studenti byli zařazeni do vybraného kurzu na základě vstupního testu. Na konci prvního týdne se dělal další test pro danou úroveň a podle jeho výsledku jsme mohli postoupit do vyššího, sestoupit do nižšího nebo zůstat ve stejném levelu. Rozhodně doporučuji poslední možnost, neboť za ten týden si již člověk vytvoří k lektorce i ke spolužákům určité vazby a vztahy.

Já jsem se dostal do skupiny samých aktivních a inteligentních vysokoškoláků, kteří byli v průměru o 20 let mladší než já. Ve skupině byli Španěl a Španělka, Francouz, Ital, Egypťan, Ruska, Polka, dvě Japonky a já. Přesto mě mezi sebe přijali neuvěřitelně pěkně, zapadl jsem do kolektivu jako jejich vrstevník a užili jsme si nejen výuku, ale i následné odpolední a večerní aktivity. Na tomto místě se nelze nezmínit o lektorce. I tady jsem měl pravděpodobně obrovské štěstí, neboť nás učila rodilá mluvčí z Oxfordu s dlouholetou praxí, která se před pár lety rozhodla vyměnit život v Oxfordu za život na pobřeží Středozemního moře. Díky paní lektorce jsem poznal pro mě dosud neznámé metody práce s novými slovíčky, fakty nebo gramatickými pravidly, řadu nových užitečných frází pro každodenní situace, spoustu vychytávek a zlepšováků a získal podporu nebát se mluvit s menšími či většími chybami. Vše, co jsem zde načerpal, se budu v určité míře snažit aplikovat i ve své práci u nás ve škole.

Studium bylo opravdu náročné, po dvou dvouhodinových blocích jsem byl totálně vyšťavený. Člověk se musí neustále soustředit na 100 % a nemůže si vůbec pomoct češtinou. Všechno co chce říct, popsat, vysvětlit… musí jen a jen anglicky. Ale o to přece jde.  Paní lektorka měla nejen úžasnou výslovnost, ale byla vždy pozitivně naladěná, přátelská, inteligentní, trpělivá a vtipná. Navíc měla výborné herecké vlohy. Snad díky podobnému věku i nátuře si troufnu říct, že jsme se během těch 14 dnů opravdu spřátelili. Na závěr studia mi napsala krásné a velmi osobní hodnocení. V jeho závěru mě pozvala příští léto na alespoň týdenní návštěvu. Škoda, že takové lidí poznává člověk převážně v zahraničí.

A jak to tedy celý den konkrétně vypadalo? Já jsem měl dopolední blok, tudíž v 12:30 padla??? Ne, ne, ne! Malý oběd, v tom vedru ani jiný nešel, a hurá na apartment. V době od 11 do 16 hodin bylo opravdu nesnesitelné vedro, a proto bylo ideální (a všichni to tak i praktikovali) trávit tento čas v klimatizovaných pokojích. Po obědě bylo potřeba udělat domácí úkoly a připravit se na zítřejší výuku. Následoval krátký odpočinek a pak hurá k moři. Ve všech průvodcích se dočtete, že právě na Maltě je úžasná kombinace moře teplého a zároveň čistého. Obě skutečnosti mohu stoprocentně potvrdit. Moře mělo téměř 26 stupňů a jeho čistota i na březích byla neskutečná. Nenajdete zde klasické písečné pláže, ale nejrůznější skalní výběžky, kde si každý najde svoje ideální místo. Určitá nevýhoda je, že cca 2 metry od břehu je už všude velká hloubka, proto není Malta vhodná pro rodiny s malými dětmi.

Na Maltě jsem zažil v rámci volného času obrovské množství aktivit a mám plno krásných zážitků. Poprvé v životě jsem viděl oficiální zápas ve vodním pólu. Vodní pólo je spolu s fotbalem (nejznámější maltský klub Sliema Wanderers má domácí hřiště 500 metrů od školy) na Maltě národní sport a prakticky v každém zálivu je nějaký místní klub. Já jsem měl štěstí zhlédnout největší derby mezi Sliemou a Vallettou, asi jako u nás Sparta – Slavia ve fotbale. Kolem bazénu bylo cca 500 fanoušků rozdělených na dva nesmiřitelné tábory, zápas měl obrovskou kvalitu i atmosféru. Diváci fandili jak o život a já jsem tam stál s otevřenou pusou. Domácí prohráli o 3 branky… Co se dělo po zápase mi zůstane v paměti do konce života. Po zápase šly oba -do té doby nesmiřitelné-tábory fanoušků k sobě a všichni se začali plácat po ramenou, podávali si ruce, objímali se a řada z nich společně zvolna odcházela do místních restaurací a barů. Vzpomněl jsem si, jak to vypadá u nás….

Dalším zážitkem byl koncert místní rockové skupiny přímo v zálivu, kde jsme zpívali a tancovali do svítání. Byl jsem na celodenním výletě na ostrovech Gozo a Comino s Modrou lagunou, která hodně připomíná pláže a moře v Karibiku. Navštívil jsem historické město Mdina, které bylo dříve hlavním městem, současné hlavní město Valletta, které tvoří poloostrov na skále a má do dnešní doby zachované některé hradby. Aktivně jsem se zúčastnil pěveckého karaoke na místní promenádě, s některými spolužáky jsme si půjčili vodní skútry a projížděli záliv, byl jsem na noční párty na otevřené lodi a takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho.

Jedno negativum bych přece jen našel a to jsou místní ceny. Přestože je zde podobný průměrný plat jako v České republice, ceny jsou zda prakticky dvojnásobné. Stačí se podívat na naše zájezdy na Maltu. Samozřejmě pivo stojí čtyřikrát víc, ale to je všude, kromě Ukrajiny a Rumunska, stejné. Ale místní lidé jsou velmi optimističtí, hodní, vstřícní, přátelští a ochotní vždy pomoct a poradit.
Na závěr je snad dobré říct, že jazykové kurzy na Maltě jsou pro lidi, kteří si chtějí nejen zlepšit své jazykové dovednosti, ale také pro ty, kteří se chtějí bavit, umí se bavit a dokážou se odvázat. Takže hlavně pro mladé. Buď věkem, nebo duchem. Do té první skupiny už řadu let bohužel nepatřím, do té druhé, snad díky nátuře a povaze, ale zejména díky každodenní práci s dětmi, ještě ano. 

Jiří Bajer

Před odjezdem na jazykový kurz si učitelé připravují podklady a nápady, jaké pracovní listy by chtěli po návratu vytvořit. Během pobytu nasbírají materiály nejen v rámci výuky, ale i mimo ni. Fotografie, videa … Inspirací může být i návštěva v supermarketu nebo letáky nasbírané v muzeu, vstupenky, jízdenky na autobus, reklamní letáky apod. Ke každému pracovnímu listu patří také metodický list. Materiály mají být vytvořeny s využitím reálií z místa pobytu. Mohou odkazovat i na místní zvyklosti a zvláštnosti, historii, otevírací doby, cestování apod.

Při tvorbě výukových materiálů jsou všichni účastníci projektu povinni respektovat autorský zákon.

Příklad výukového materiálu z předchozího projektu (Brána jazyků otevřená – Erasmus+ 2017/2018)

Výukový materiál č.2 a metodický list

Prázdné šablony pro vytvoření výukových materiálů

Výukový list – word

Výukový materiál – powerpoint

Metodický list – word (nutné přiložit ke každému výukovému materiálu zvlášť)

Pravidla pro pojmenování souboru s výukovým materiálem a metodickým listem:

• každý výukový materiál bude označen číslem, stejným číslem bude označen i přiložený metodický list
• na druhém místě bude příjmení autora/autorky bez háčků a čárek
• na konci bude velkým písmenem označení PL (pro praktickou část) nebo ML (pro metodický list)

Například:
1 prijmeni PL a 1 prijmeni ML

Částečně převzato z webových stránek MZV.

Občan ČR může cestovat do zemí Evropské unie na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. Nedoporučuje se však cestovat na občanský průkaz s odděleným rohem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu mimo území ČR.

Bezpečnostní situace SRN odpovídá standardu západní Evropy. Zvýšená opatrnost při ochraně osobních věcí, zvláště cestovních dokladů a finančních prostředků, se doporučuje zejména na místech se zvýšenou koncentrací turistů (např. nádraží, letiště, obchodní domy, turisticky atraktivní místa). Při pobytu na území SRN musí občan ČR respektovat zákony a nařízení SRN; zastupitelské úřady ČR nejsou v tomto ohledu oprávněny zasahovat do rozhodnutí německých justičních, resp. i správních orgánů.

Občanům ČR cestujícím do SRN se doporučuje mít u sebe adresu, popř. telefonní číslo blízké osoby, kterou by bylo možno kontaktovat v případě nouze. Praktické je rovněž vybavit se na cestu kopií cestovního, pojišťovacího či jiného dokladu pro případ ztráty originálních dokladů.

Elektřina
U nás i ve větší části Evropy se dnes většina elektrospotřebičů, které vyžadují zemnění, prodává s hybridní zástrčkou kombinující typ E a F. Tento typ zástrčky obsahuje dva kulaté kolíky o průměru 4,8 mm s roztečí 19 mm a zemnicí otvor krytý plíškem, který přechází do pásku na horní i dolní straně. Hybridní zástrčku typu E/F lze bezpečně použít do obou typů zásuvek E i F, které jsou běžné v SRN. Redukce není nutná.

Důležitá telefonní čísla v Německu

• Policie – 110
• Hasiči, první pomoc – 112
• Lékařská pohotovost pro děti i dospělé – 310031
• Zubní pohotovost – 89004333
• Lékárenská pohotovost – 0800 228 2280
• Toxikologická pohotovost – 19240

____________________________________________________________

Praktické rady „z první ruky“

•  Německo je velmi drahá země, nicméně kvalita potravin je velmi vysoká, a proto není třeba se bát si za kvalitu připlatit
• Platí se zde „daň“ z cukru, tzn. Že sladké věci jsou dražší a pokud nechce výrobce přijít o celkové příjmy ze sladkých věcí, pak podíl cukru ze sladkostí ubírá (platí i pro sladké limonády)
• Vyplatí se nakupovat na trzích, které v některých Německých městech najdete od pondělí do soboty – ceny jsou opět celkem vysoké, ale všechny výrobky jsou z domácích farem a firem, takže kvalitní
• Pozor na bezdomovce – jsou stejně všude, jako u nás. Tady po vás nechtějí pár drobných, ale rovnou například celé menu u McDonalda a nestydí se za vámi do restaurace jít – dají se odbýt s tím, že prostě „NE“ a jdou za někým jiným
• Němci mají všeobecně velmi špatný vkus na míchání potravin, které k sobě moc nepasují
• Jsou velmi přátelští a pohostinní, přesto si od vás dokáží udržet jakýsi odstup
• Pokud jste člověk, který rád porušuje pravidla, rozhodně to nezkoušejte v Německu – tvrdě trestáno policií (výjimka platí pro městskou dopravu – za celou dobu pobytu jsem nepotkala jediného revizora 😊)
• Tramvaj na vás rozhodně nepočká
• V Německu žije velmi mnoho rozličných národností
• Zvýšenou pozornost věnujte osobním věcem – obzvláště v přeplněných dopravních prostředcích

Průvodce upravila: Erika Kacerovská

Občan ČR může cestovat do zemí Evropské unie na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. Nedoporučuje se však cestovat na občanský průkaz s odděleným rohem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu mimo území ČR. Při pobytu delším než 3 měsíce, je nutno si zažádat během 3 měsíců od příjezdu o povolení k pobytu.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad. Tento doklad slouží k jednorázově cestě do ČR.

Zdravotní a bezpečnostní rizika
Čeští občané mají na základě evropského průkazu zdravotního pojištění nárok na poskytnutí nutné zdravotní péče v Irsku. Základní ambulantní ošetření se poskytuje v ordinaci praktických lékařů nebo obvodních zdravotnických střediscích. Nemocniční péči poskytují státní a soukromé nemocnice.

Zdravotnictví v Irsku je oproti ČR na nižší úrovni. Za jakoukoli návštěvu lékaře či den strávený v nemocnici se platí paušální poplatek, v plné výši se hradí předepsané léky. Za ošetření se platí, pokud podmínky zdravotního pojištění v konkrétním případě neumožňují přímé zúčtování.

Bezpečnost a kriminalita
Bezpečnostní situace zhruba odpovídá poměrům v západoevropských oblastech bez výraznějších přistěhovaleckých menšin.

Důležitá telefonní čísla

• předvolba pro telefonní spojení do ČR: 00420/ dále kód města a číslo volané stanice
• linky tísňového volání: 999 nebo 112 (lékařská pohotovost – Garda Síochána (policie) – požárníci – horská záchranná služba – jeskyňářská záchranná služba – pobřežní hlídky)

Elektřina
Elektrické napětí: 230 V (jako v ČR). Zásuvky i zástrčky jsou shodné se systémem ve Velké Británii. Redukce však měla mít ochrannou pojistku, protože vzhledem k odlišnému způsobu rozvodu elektřiny v Irsku je zde zvýšené nebezpečí vzniku nadměrného proudu v síti.

Čas
V Irsku je celoročně o 1 hodinu méně než v ČR, letní čas je zaváděn shodně s ČR, od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu.

_______________________________________________

Praktické rady „z první ruky“

Dublin

Do Dublinu turisté cestují po celý rok, ale nejvhodnější pro cestování je období od dubna do října, kdy bývá nejhezčí počasí. Samozřejmě je zde více turistů, než jindy. Mnoho lidí cestuje do Irska také na svátky, např.:

• 1. leden New Year´s Day ( Nový rok)
• 17. březen St. Patrick´s Day
• březen/ duben Good Friday ( Velký pátek)
• Easter Monday (Velik. pondělí)
• 1. Po v květnu May Holiday
• 1. Po v červnu June Holiday
• 1. Po v srpnu August Holiday
• posl. Po v říjnu October Holiday
• 25. prosinec Christmas Day (Boží hod)
• 26. Prosinec Boxing Day (svatý Štěpán)
• Každý region staví jednou ročně své jubileum.

V Irsku je o 1 hodinu méně, platí se zde EUREM ( EUR, €). Síťové napětí v Irsku má 240 voltů. Doporučuje se tedy adaptér na vaši elektroniku.

Pozor, jezdí se zde vlevo! Při přecházení se nejdříve podívejte vpravo. V centru Dublinu je tento nezvyk, pro turisty, řešen označením přímo na komunikaci, ale v okrajových částech města ne.

Na autobus si musíte zamávat, i když stojíte na zastávce, jinak Vám nezastaví.

Jestli chcete procestovat Dublin během několika dní a využitím místní MHD, doporučuje se koupit si  Leap Card. Jinak cesta MHD – Dublin bus stojí 3 € na jednu cestu. S kartou 2 €. Funguje zde více přepravních společností např.

Dublin Coach, autobus z letiště objíždí město po okruhu, a tak se dostanete rychle přes celé město. Jelikož mají zde nešťastně řešenou dopravní situaci v centru města může se Vám stát, že budete na Dublin bus ( MHD), čekat i půl hodiny. Pokud tedy chcete cestovat na delší vzdálenost, počítejte s časovou rezervou min. 30minut.

Historické památky, restaurace, puby aj. jsou na každém rohu, velice blízko u sebe. Můžete tedy centrum města projít za jediný den.

Pokud chcete poslat z Dublinu klasickou pohlednici, využijte Hlavní poštu na O ´Connell Street, má otevřeno : Po – So 8-20, Ne 10- 18. Ostatní menší pošty Po – Pá 9 – 17, ale většinou nemají pohlednice na prodej.

Mnoho zajímavých informací dostanete také v Infocentrech pro turisty v centru města v blízkosti známého Temple bar, také na již zmíněné O ´Connell Street. Můžete si zde zařídit Leap Card, nebo jiné výhody jako jsou studentské slevy.

Lékárny jsou otevřeny po – pá 9 – 17, pokud bude zavřeno, určitě bude na dveřích Info o nejbližší pohotovosti.

Pokud se vracíte domů z dublinského letiště, počítejte s možností, odbavení většího (druhého) zavazadla vlastními silami a inteligencí. Cedule s informacemi Vás navedou k automatu na Váš let, kde si zvážíte své zavazadlo a přiložíte na scan letenku, poté Vám z automatu vyjede samolepící bezpečnostní páska pro Vás i Vaše zavazadlo, pak už jen pošlete zavazadlo po pásu. Měl by tam být někdo z letištního personálu, ale z vlastní zkušenosti, o svátcích se nestíhá odbavovat na stanovištích s personálem.

Bezpečností opatření : Irsko patří k relativně středně bezpečným zemím, ale ze zkušeností, byste se měli vyhýbat pobytu později v noci v okolí řeky Lyffey. Možná potkáte krom opilých, bezdomovce, kteří se ukládají ke spánku přímo před budovy památek, nebo v okolí parků.

Irská policie – Garda Siochána – nosí černo-modré uniformy. Volejte 999 nebo 112.
Pro turisty v nouzi : tel. (01) 4785187, 24 hod. linka pomoci : 1850 – 661771.
Velvyslanectví České republiky v Irsku : tel. +353/(0)/6681135

Průvodce na cesty (Dublin) doplnila: Jana Horváthová

Galway

Galway je město na západním pobřeží Irska. Počtem obyvatel je zhruba stejně velké, jako Kladno, ale rozlohou větší. Nenajdete zde paneláková sídliště, ale velké množství řadových domků.

Historické centrum je poměrně malé, ale malebné, plné tradičních Irských hospod. Město není klasickou destinací turistů z jiných zemí, přesto působí kosmopolitně. Několik turistických (předražených) obchůdků v centru najdete, ale snadno je rozeznáte. V restauraci nebo hospodě se vás nikdo nesnaží „natáhnout“. Ceny jsou vždy napsané někde na stěně nebo v menu. V hospodách hraje většinou živá hudba. Vybírejte podle svého vkusu, od tradiční až po pořádný „rockec“.

Autobusy zastavují na mávnutí, pokud přijedou :-). Pro delší pobyt se vyplatí koupit si „lítačku“. Zajímavá část města ale cestu autobusem nevyžaduje. Škola GCI je zhruba 20 minut chůze od centra. Pokud jedete na kurz v této škole, doporučuji připlatit si za ubytování ve 20ti minutové docházkové vzdálenosti od školy. Z vlastní zkušenosti vím, že se to vyplatí.

Pokud potřebujete taxíka, nebojte se předražené cesty. Řidiči byli velmi přátelští a hovorní, nesnažili se jet delší cestou.

Pro delší cesty po městě se vyplatí pronajmout si kolo klidně na celý pobyt, vyjde vás to levněji. Zeptejte se místních, poradí vám, kam zajít a jak smlouvat o cenu. Studenti (jakéhokoli věku) mají slevu.

ALE JEZDÍ SE VLEVO! Výzva to je hned na první křižovatce, na kruhový objezd jsem si netroufla 🙂

Ve městě se stále něco děje. V druhé polovině července se zde pořádá festival umění. Na konci července město hostí dostihové závody. Vybírejte proto dobře termín návštěvy. Každá akce ji okoření.

Irové netrpí nevolí k cizím národům, snad jen historicky vůči angličanům. Přesto je dobré místní v hospodě ujistit, že nejste Němci. Konverzace se najednou rozproudí a i starousedlík vám koupí na ochutnání místní pivo.

Kašlete na Guiness. Ochutnejte místní piva. Je jich nepřeberné množství, ale cena startuje na 5 Eurech za pintu.

A NA ZÁVĚR. IROVÉ MILUJÍ SVOJE NÁRODNÍ SPORTY! Jděte se podívat na zápas místních týmů v hurlingu nebo gaelském fotbalu. I když vás irské sporty nezajímají a nic o nich nevíte (podobně jako já), zážitek je to neskutečný a atmosféra výborná. Duševně se připravte, že uvidíte tvrdé střety. Hráči se neválí po zemi s ukňouraným výrazem, protože je ofouklo. Občas dojde i na krev.

Průvodce na cesty (Galway) doplnila: Pavlína Lechnýřová