V první polovině srpna jsem měl možnost strávit dva pracovní týdny studiem anglického jazyka v rámci projektu Erasmus + KA1 na Maltě. Proč právě Malta?

Osvědčená agentura, která zprostředkovává tyto jazykové kurzy, nabízí nepřeberné množství kurzů zejména ve Velké Británii, Irsku a na Maltě. Prvním důvodem tedy byl pro mě fakt, že v Irsku i ve Velké Británii jsem již byl, kdežto na Maltě nikdy. Druhým důvodem byla snaha spojit příjemné s užitečným, tj. část dne šprtat ve škole a po vyučování relax u Středozemního moře a poznávání pro mě naprosto neznámého prostředí, kultury a lidí. Vybral jsem si všeobecný jazykový kurz v městečku Sliema na pobřeží Středozemního moře. Po skončení celé akce musím říct, že má volba byla opravdu výborná.

Na tomto místě snad pár informací o Maltě. Malta je stát ve Středozemním moři, který tvoří 3 ostrovy – Malta, Gozo a Comino (všechny 3 jsem měl šanci navštívit). Přímý let z Prahy trvá přibližně 2 a půl hodiny. Stejně jako naše republika je i Malta členem Evropské Unie (nejmenší členský stát), ale zároveň je od roku 1964 členskou zemí Commonwealthu. Proto vás tu pár věcí může překvapit. Britské typy zásuvek, jezdí se zde vlevo a hlavně, když přecházíte ulici, je nutné se nejprve podívat doprava, což mně, hlavně ze začátku, činilo značné potíže.  Malta má dva oficiální jazyky – maltštinu a angličtinu. Lidé cca do 50 let mluví většinou anglicky a lidé nad 50 let maltsky. Já jsem bydlel v městečku Sliema přímo na břehu Středozemního moře. Město má cca 12 tisíc obyvatel a je zasvěceno turistice a jazykovým školám, proto zde potkáte obrovské množství zahraničních studentů. Tento fakt umocňuje skutečnost, že Valletta, nádherné hlavní město Malty, je vzdáleno pouhých 10 min jízdy místní MHD, tudíž trajektem.

Ve škole bylo 16 klimatizovaných učeben. V tomto období, kdy teploty přes den neklesly pod 35 stupňů a v noci pod 25 stupňů, to bylo opravdu příjemné. Výuka probíhala ve dvou blocích (dopoledne 9,00 – 12,30, odpoledne 13,30 – 17,00). Studenti byli zařazeni do vybraného kurzu na základě vstupního testu. Na konci prvního týdne se dělal další test pro danou úroveň a podle jeho výsledku jsme mohli postoupit do vyššího, sestoupit do nižšího nebo zůstat ve stejném levelu. Rozhodně doporučuji poslední možnost, neboť za ten týden si již člověk vytvoří k lektorce i ke spolužákům určité vazby a vztahy.

Já jsem se dostal do skupiny samých aktivních a inteligentních vysokoškoláků, kteří byli v průměru o 20 let mladší než já. Ve skupině byli Španěl a Španělka, Francouz, Ital, Egypťan, Ruska, Polka, dvě Japonky a já. Přesto mě mezi sebe přijali neuvěřitelně pěkně, zapadl jsem do kolektivu jako jejich vrstevník a užili jsme si nejen výuku, ale i následné odpolední a večerní aktivity. Na tomto místě se nelze nezmínit o lektorce. I tady jsem měl pravděpodobně obrovské štěstí, neboť nás učila rodilá mluvčí z Oxfordu s dlouholetou praxí, která se před pár lety rozhodla vyměnit život v Oxfordu za život na pobřeží Středozemního moře. Díky paní lektorce jsem poznal pro mě dosud neznámé metody práce s novými slovíčky, fakty nebo gramatickými pravidly, řadu nových užitečných frází pro každodenní situace, spoustu vychytávek a zlepšováků a získal podporu nebát se mluvit s menšími či většími chybami. Vše, co jsem zde načerpal, se budu v určité míře snažit aplikovat i ve své práci u nás ve škole.

Studium bylo opravdu náročné, po dvou dvouhodinových blocích jsem byl totálně vyšťavený. Člověk se musí neustále soustředit na 100 % a nemůže si vůbec pomoct češtinou. Všechno co chce říct, popsat, vysvětlit… musí jen a jen anglicky. Ale o to přece jde.  Paní lektorka měla nejen úžasnou výslovnost, ale byla vždy pozitivně naladěná, přátelská, inteligentní, trpělivá a vtipná. Navíc měla výborné herecké vlohy. Snad díky podobnému věku i nátuře si troufnu říct, že jsme se během těch 14 dnů opravdu spřátelili. Na závěr studia mi napsala krásné a velmi osobní hodnocení. V jeho závěru mě pozvala příští léto na alespoň týdenní návštěvu. Škoda, že takové lidí poznává člověk převážně v zahraničí.

A jak to tedy celý den konkrétně vypadalo? Já jsem měl dopolední blok, tudíž v 12:30 padla??? Ne, ne, ne! Malý oběd, v tom vedru ani jiný nešel, a hurá na apartment. V době od 11 do 16 hodin bylo opravdu nesnesitelné vedro, a proto bylo ideální (a všichni to tak i praktikovali) trávit tento čas v klimatizovaných pokojích. Po obědě bylo potřeba udělat domácí úkoly a připravit se na zítřejší výuku. Následoval krátký odpočinek a pak hurá k moři. Ve všech průvodcích se dočtete, že právě na Maltě je úžasná kombinace moře teplého a zároveň čistého. Obě skutečnosti mohu stoprocentně potvrdit. Moře mělo téměř 26 stupňů a jeho čistota i na březích byla neskutečná. Nenajdete zde klasické písečné pláže, ale nejrůznější skalní výběžky, kde si každý najde svoje ideální místo. Určitá nevýhoda je, že cca 2 metry od břehu je už všude velká hloubka, proto není Malta vhodná pro rodiny s malými dětmi.

Na Maltě jsem zažil v rámci volného času obrovské množství aktivit a mám plno krásných zážitků. Poprvé v životě jsem viděl oficiální zápas ve vodním pólu. Vodní pólo je spolu s fotbalem (nejznámější maltský klub Sliema Wanderers má domácí hřiště 500 metrů od školy) na Maltě národní sport a prakticky v každém zálivu je nějaký místní klub. Já jsem měl štěstí zhlédnout největší derby mezi Sliemou a Vallettou, asi jako u nás Sparta – Slavia ve fotbale. Kolem bazénu bylo cca 500 fanoušků rozdělených na dva nesmiřitelné tábory, zápas měl obrovskou kvalitu i atmosféru. Diváci fandili jak o život a já jsem tam stál s otevřenou pusou. Domácí prohráli o 3 branky… Co se dělo po zápase mi zůstane v paměti do konce života. Po zápase šly oba -do té doby nesmiřitelné-tábory fanoušků k sobě a všichni se začali plácat po ramenou, podávali si ruce, objímali se a řada z nich společně zvolna odcházela do místních restaurací a barů. Vzpomněl jsem si, jak to vypadá u nás….

Dalším zážitkem byl koncert místní rockové skupiny přímo v zálivu, kde jsme zpívali a tancovali do svítání. Byl jsem na celodenním výletě na ostrovech Gozo a Comino s Modrou lagunou, která hodně připomíná pláže a moře v Karibiku. Navštívil jsem historické město Mdina, které bylo dříve hlavním městem, současné hlavní město Valletta, které tvoří poloostrov na skále a má do dnešní doby zachované některé hradby. Aktivně jsem se zúčastnil pěveckého karaoke na místní promenádě, s některými spolužáky jsme si půjčili vodní skútry a projížděli záliv, byl jsem na noční párty na otevřené lodi a takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho.

Jedno negativum bych přece jen našel a to jsou místní ceny. Přestože je zde podobný průměrný plat jako v České republice, ceny jsou zda prakticky dvojnásobné. Stačí se podívat na naše zájezdy na Maltu. Samozřejmě pivo stojí čtyřikrát víc, ale to je všude, kromě Ukrajiny a Rumunska, stejné. Ale místní lidé jsou velmi optimističtí, hodní, vstřícní, přátelští a ochotní vždy pomoct a poradit.
Na závěr je snad dobré říct, že jazykové kurzy na Maltě jsou pro lidi, kteří si chtějí nejen zlepšit své jazykové dovednosti, ale také pro ty, kteří se chtějí bavit, umí se bavit a dokážou se odvázat. Takže hlavně pro mladé. Buď věkem, nebo duchem. Do té první skupiny už řadu let bohužel nepatřím, do té druhé, snad díky nátuře a povaze, ale zejména díky každodenní práci s dětmi, ještě ano. 

Jiří Bajer