Přijeli k nám hosti!

Než začnete číst, rádi bychom poděkovali spoustě lidí možná i vám. Na přípravě a organizaci návštěvy se totiž podílelo ohromné množství lidí. Kromě vedení školy, koordinátorky a jejího týmu nám moc pomohli také rodiče, kteří přijali děti na večeře, zapůjčili gril nebo připravili páteční pohoštění. Nesmíme zapomenout ani na učitele, kteří umožnili přístup hostů do svých lekcí nebo odsuplovali hodiny za organizátory. Děkujeme všem, opravdu a od srdce.

Druhý květnový týden proběhl pro některé třídy drobátko nestandardně. Do naší školy se přijelo podívat 18 dětí z Řecka, Turecka a Litvy. Nebyli to sami, doprovázelo je 8 prima odvážných učitelů a učitelek. V případě Litvy dokonce superodvážných, protože celá výprava přijela autobusem!

V neděli jsme si hosty postupně vyzvedli v Praze a odvezli je do hotelu Sletiště. Trošku jsme se prali s místem, protože hotel je téměř plný uprchlíků, ale nakonec jsme to zvládli. 

V pondělí ráno čekali naši studenti/průvodci/kamarádi před hotelem. Seznámili jsme se, rozdali si vizitky a volným krokem jsme došli do školy. V devět hodin už se na nás těšil ředitel školy, aby nás slavnostně uvítal. Vzpomněli jsme si na starou tradici vítání chlebem a solí. Chleba jsme sice nepekli, ale paní učitelka přivezla čerstvý Unhošťský pecen 😊 Pod vlajkami zúčastněných států se vytáhly i české mažoretičky pod vedením Kláry Urbanové. Další tři vyučovací hodiny se už opravdu učilo. Skupinky hostů se vystřídaly v několika třídách. Žáci i učitelé nám představili svoji zemi a pokusili se nám do hlaviček nacpat několik frází ve svých jazycích. Dost neúspěšně, ale to není jejich vina. Po obědě ve školní jídelně jsme se vrhli do víru velkoměsta. Hosty jsme dovedli do centra. Je to sice divné, ale puberťáky nejvíc zajímal Central 😀 

Večer jsme to roztočili zase ve škole. Při neformálním uvítacím rautu došlo i na tanec, trdlování, hopsání, kroucení … Řekové zachránili zpočátku lehce rozpačitý večer svým tradičním tancem, ale pak už to svištělo! Moc děkujeme Aničce za skvělý dort s logem projektu.

Úterní program byl volnější. Přeci jen, byli jsme znaveni předchozím večerem. Hosty jsme vyzvedli u hotelu a dopoledne strávily děti společně v běžných hodinách. Učitelé schůzovali, jak jinak 😊. Školní jídelna nás nakrmila i dnes a po chvíli trávení jsme šlápli do bot a přesunuli se na bowling. Oj my bláhoví! My si mysleli, že sem tam nějaká procházka nás nezabije! Jen vyčkejte dalšího dne. Večer se děti rozprchly do rodin, které je pohostily doma. Nebo v restauraci byl-li domov rozkopán činorodými dělníky.

Středa patřila našemu hlavnímu městu. Hosty jsme nasázeli do autobusu a vyrazili do Prahy. Zlatým hřebem byla návštěva Pražského Hradu. Podařilo se nám zajistit kompletní prohlídku. Všechno šlapalo jako z pohádky, včetně našich výletníků. Ono se po Praze totiž musí chodit, aby se něco vidělo. Trošku jsme podcenili počasí, takže z výletu se vrátili lehce připálení i Řekové. A ti jsou zvyklí na jinačí sluníčko. Nicméně zastávka v Paládiu a časté pauzy na zmrzku a pití udržely všechny při životě. Dost na to, aby se po návratu nabaštili v hotelové restauraci. (PS Víte, že šťouchané brambory obsahují slaninu? A Turci ji co…? Jo, přesně tak. Ještě, že jsem všichni pružní a diplomaté. Občas se chybka vloudí 😊) Během večeře jsme prodiskutovali změnu programu. My, Češi, jsme zvyklí chodit, ale na naše hosty už toho bylo trošku hodně. Vzpoura se naštěstí nekonala, jen jsme ošetřili pár puchýřů, namasírovali znavené nožičky a upravili plán na další dny. Trošku. Večer jsme ale přece jen sešli ještě jednou do centra města. Klárka Miškovská nám v kostele Nanebevzetí Panny Marie zahrála na varhany. Už byla skoro tma a atmosféra byla naprosto kouzelná. Moc děkujeme.

Čtvrtek byl pracovním dnem. Naši hosté se podíleli na realizaci projektového dopoledne Velký-malý kamarád. Společně s 8B, 8H a 9B vytvořili pro prťata z logo tříd bojovku v lese s ekologickým nádechem. Třídil se odpad, určovalo se, co do lesa nepatří, zjišťovalo se, jak dlouho se lidské výtvory v lese rozkládají… Prckové se rozhodně nenudili a úkoly plnili poctivě pod dohledem svých statných, velkých ošetřovatelů (rozuměj kamarádů z vyšších tříd). Bojovka končila na Sletišti. Rozdali jsme diplomy a sladké odměny a poslali malé kamarády s částí velkých tříd zpět do školy a domů. Hosté a jejich průvodci pokračovali (většinou) na Velkou Dobrou. Prolezli jsme místní letiště a místní letadla. Shlédli jsme ukázky z chovu a výcviku dravých ptáků. 

Děti si ptáky odvážně volali na ruku a skoro vůbec se nebály (ty děti, těm ptákům jsme byli dost ukradení). Grilovačka na fotbalovém hřišti a výjezd Humveem (docela dobrodružná cesta terénem) byla příjemným zakončením výšlapu. Večer už se jen relaxovalo při druhém kole večeří v rodinách.

V pátek jsme vyrazili do lesa na poslední kolo environmentálně zaměřených aktivit. Čirou náhodou jsme při nich zachránili mládě drozda. Potvůrka má docela silný zobáček a pěkně štípe 😊 V lese jsme stavěli obydlí z přírodnin, vyráběli portréty, prolézali pavoučí sítí a hledali schované poklady. Čekalo na nás i trampolínové centrum na kraji města. Před největším vedrem jsme se schovali v Kladenském Zámku. Příjemně jsme se ochladili v podzemí a zároveň jsme se dozvěděli i něco o tradici uhelných dolů na Kladensku. Výstava Krtek ve vesmíru nám připomněla, že Česko má přece jen aspoň jednoho soudobého kosmonauta (i když jen plyšového), který ví třeba i to, jak používat vesmírnou toaletu. Teda to ale byl překladatelský oříšek. Honza si s ním poradil naštěstí výborně. No a večer? Večer jsme se loučili. Grilovalo se ve velkém a za milé účasti policie, která nás přišla zkontrolovat. Ona nám k rozloučení totiž přišla zahrát skvělá kapela RiFive s profi ozvučením a byli jsme trošku slyšet. Před devátou jsme ale všechen hluk ukončili, jsme přece slušně vychovaní. Při závěrečných objetích ukáply i nějaké ty slzičky. Ale co, projekt přece nekončí. V říjnu se sejdeme v Litvě!

Jestli jste dočetli až sem, jste také moc stateční a trpěliví. Děkujeme za pozornost, a slibujeme, že příště bude článek ještě delší 😊