Naši cestovatelé se s Vámi chtějí (musí, dostali to nařízeno :-)) podělit o svůj pohled na svou cestu do Litvy. Jejich příspěvky vkládáme tak, jak je poslali. Ale byla to fuška, odolat alespoň nějaká slova opravit. Jejich text a fotografie, které vybrali zveřejňujeme s laskavým svolením jejich i jejich rodičů.

Anna

Mé pocity když jsem se dozvěděla že pojedu do Litvy byly převážně nadšené ale z části jsem měla i obavy, zda moje angličtina bude dostatečná, jestli budu dobře vycházet s lidmi v cizí škole nebo městě. Obávala jsem se ale zbytečně, lidé tam jsou moc mílí a talentovaní.

Přivítali nás s vystoupeními dětí ze školy, což bylo ohromné. Ukázali nám celou jejich školu a jak to tam funguje. Některé třidy byli opravdu překrásné, třída biologie byla asi má nejoblíbenější ze všech. Bylo tam velké aquarium a až neuvěřitelně obrovská rostlina která se pomalu plazila po stropě. Každý den jsme měli daný plán co budeme celý den dělat. Jeden den jsme měli zahrát divadlo o naší české pohádce, vybrali jsme si hrnečku vař. Zahrát se nám to docela povedlo ale po zahraní divadla přicházelo na řadu zpívání české ukolébavky. To jsme úplně zvorali ale nevadí, hlavně že jsme si to užili.

Největší strach jsem ale měla z návštěv v rodinách dětí co nás měli na starosti. Obavy však byly opět zbytečné, jídlo bylo vynikající a rodiče dětí ještě lepší. Neuměli sice moc anglicky ale to je nezastavilo od toho aby se nás ptali na nějaké otázky. Jako aktivita po večeři v cizích rodinách byla různá, v jedné rodině jsme byli na bowlingu a v druhé zas na ledních bruslích, což mě bavilo asi nejvíc. Našli jsme si tam skvělé kamarády a je to rozhodně nezapomenutelný zážitek. Sice jsem se kromě těch rodin dobře nenajedla ale vzato jejich města bylo krásná, čistá a samí milí a slušní lidé.

Myslím že jsem odjela s mnohem větší schopností mluvit anglicky bez obav, dozvěděla jsem se zas něco nového a něco nového zažila, nemám si kromě jídla které mi opravdu moc nechutnalo na nic stěžovat 🙂 Jednou bych se tam určitě chtěla znova podívat a prozkoumat toho mnohem víc než jsem měla tu možnost.

Zážitků bylo tolik že bych mohla psát do nekonečna, ale to nejde tak to píši pouze a jen takhle ve zkratce 😀

Katka

Když jsem zjistila, že pojedu do Litvy měla jsem strašnou radost, byla jsem ráda že jsem byla vybraná, i za ty lidi co se mnou jeli…byli jsme tam jako dobrá skupinka lidí, rozumíme si a byla sranda už od odletu….. když jsme přiletěli a šly do hotelu, tak jsem byla unešená jak krásny pokoje máme, cítila jsem se tam jako doma…

V Pondělí jsme jeli do Litevské školy, uvítaly nás a provedli jejich školou. Mají docela hezkou školu, třídy mají skoro stejné jako my. Mají krásnou třídu Přírodopisu kde mají různé rostliny, akvária s rybami a vyzdobenou obrazy. Také mají místnost pokrytou celou kobercem, růžovými světýlky. Je v ní televize kde si studenti mohou pustit písničky, filmy, atd mají tam kuličkové pytle, podsvícený stůl na něm písek a mohou si kreslit říkají tomu “odpočinková místnost”. Ostatní dny jsme jezdili a poznávaly jejich krásnou přírodu, města a místa.

Vzali nás do města Kaunas, kde jsme bydleli, Kaunas je jejich největší město. Mají to fakt krásně udržované, nikde žádný nepořádek, všude krásně čisto. Vzali nás ovšem i do jiných měst jako př: Trakai, Kapera a jejich hlavního města Vilniaus. Všem se nám tam moc líbilo. Mně se asi nejvíc líbil jejich hrad v Trakaii. Hrad se jmenuje Trakai. Úterý a čtvrtek jsme byli na večeři v rodinách kde jsem se najedla asi nejvíc z celého týdne. Byli to moc příjemné večery. Úterý nás holky vzali na bowling, který mi moc nešel, ale moc jsem si ho užila. A ve čtvrtek jsme byli na zimním stadionu bruslit, kde jsme si s holkama hodně pokecali a myslím si, že jsme se i více sblížily. 

V týdnu jsme chodili do restaurace na večeři kde nám ale moc nechutnalo, nebyla špatná restaurace, ale nemají moc dobrou kuchyni, nic nemá na naši českou klasiku. 

Poslední den jsme byli u nich ve škole kdy nám uspořádali rozlučku zatancovali jsem si, najedli se a pak jeli do města. Vzali nás do továrny na čokoládu, vyzkoušeli jsme si vyrobit svojí čokoládu, soutěžili jsme. V továrně měli i čokoládové muzeum kde byli postavený města z čokolády 

Alice

Na Litvě se mi líbilo spoustu věcí, už od krásného prostředí, čistých města až po chování lidí, které jsem potkávala. O těch bych taky chtěla napsat pár vět. Lidé jsou v Litvě (tedy ty které jsme mohla potkat na více než sekundu) moc milý. Nezažila jsem aby se ke mně někdo choval nezdvořilé či zle, a to myslím naše průvodce (děti z Litvy také do projektu zapojené), nebo učitele či ostatní kteří nás v tom týdnu v Litvě prováděli. Nebo například večer když jsme šli a pár kluků o pár let starších jak my tam hráli na hudební nástroje a ostatní se tam smáli, tleskali a tancovali, nehledě na to zda to byli děti, puberťáci nebo malé děti. Také když jsme chodili na večeři s našimi průvodci a jejich rodiče tak jsem si na chování nemohla stěžovat, obě maminky byli moc milé a velmi sympatické.

Eliška

Ráda bych vám, aspoň trochu přiblížila náš týden v Litvě. Nechci sem psát něco o tom, jak to vypadalo. Spíš vám sem napíšu o jídle, se spolužáky jsme se shodli, že nám tam vlastně nechutnalo.
Nedalo by se říct, že by to jídlo bylo nějak strašně hnusný, ale jídlo u nás je lepší.

Nejčastější jsme měli řízek na několik způsobů. Jako první způsob byl klasický „český“ řízek. Další byl řízek jenom ve vajíčku, to nebylo nic moc. Dále se našel i neslaný řízek a také přepepřený. Prostě řízek na několik způsobů. Jednou se našel i kuřecí vývar (jen ta voda), s listovým těstem a to těsto bylo plněný masem a cibulí a druhý zeleninou. Mně a spolužákům to moc nechutnalo, ale naší Paní učitelce to chutnalo. Musím uznat, že hlavní jídlo nic moc, ale polívky byli skvělý. Jeden den byl boršč z ředkve, ten boršč byl fialový a podávali ho se smetanou, nechutnalo to všem, ale našli se spolužáci, jaký jí rádi měli. Dále byla zeleninová polívka, konzistencí to bylo podobné dýňové polívce, ale chuťově to bylo jiný, nedokážu to popsat, ale bylo to to nejlepší jídlo, které jsem za ten týden u nich měla. Dva dny z pěti jsme byli na večeři v rodinách, teď budu mluvit za sebe, protože nevím jak to měli ostatní. Mě brali do restaurací, kde jsem si vždy dala nějaké typické Litevské jídlo např. Cepeliny, ty mi strašně chutnaly. Je to bramborové těsto plněné asi vepřovým masem a zalitý smetanou a posypaný slaninou. Jedno z mála jídel co jsem se najedla. V pátek jsme měli na rozloučenou dort, jaký byl úžasný, také jsme se se spolužáky dohodli, že hned jak přiletíme si musíme dát těstoviny, protože jsme je celý týden neměli a už nám chyběli.

Tady jsem vám ve zkratce popsala jídla, co jsme za ten týden měli. Kdyby jste se mě zeptali, jestli bych tam letěla znovu kvůli jídlu, tak má odpověď by byla asi ne. Vrátila bych se tam kvůli tomu městu a lidem. Bylo to tam úžasný a ráda bych se tam podívala znova. Nikdy na to nezapomenu.

Štěpán

Hlavní město Litvy Vilnius se svým barokním starým městem je architektonicky nejkrásnější z pobaltských metropolí a může se pochlubit bujarým nočním životem.

Druhé město Kaunas ve kterém jsme bydleli v hotelu má rovněž atraktivní centrum a několik zajímavých muzeí a několik vynikajících restaurací a barů. Kousek je obchodní centrum které je možná větší jak naše Paladium. Města jsou velmi čistá, neviděl jsem žádné odpadky a mají tam jedno pravidlo, že od osmi večer si nemůžete koupit žádný alkohol, což byl geniální nápad. Aspoň se tam večer nebudou válet opilí lidi.

Řada litevských památek a zajímavostí přímo vybízí k výletu. Mezi místa, která si během dovolené v Litvě nenechat ujít, patří především vodní hrad Trakai, městečko a hrad Kaunas, křesťanské poutní místo Hora křížů, město a archeologické muzeum Kernavė.

Teplota na začátku týdne byla příšerná, ale pak tam bylo krásně takže počasí se nám pěkně vydařilo.

Stejně jako u severských a pobaltských sousedů mají i v Litvě krátká léta a dlouhé zimy. Pokud cestovatelé mají zájem si užít pěknou chvilku na pláži, je potřeba ji navštívit mezi červnem a srpnem. I v tomto období se může večer ochladit, takže je dobré nezapomenout přibalit svetr 😊 Bez ohledu na roční období myslím že je v Litvě běžný déšť, takže nezapomeňte mít vždy po ruce pláštěnku bude se vám hodit. Pokud plánujete pěší túry, nezapomeňte si vzít nepromokavou bundu.

V Litvě žije 2,8 milionu obyvatel, z nichž jsou Litevci. Poměrně velké zastoupení zde má polská, ruská, běloruská a ukrajinská menšina. Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi. Litevci jsou za mě velmi přátelští a mega jsou v pohodě, na škole jsem se seznámil s hodně lidma a byla s nima zábava, hezky se mi s nima povídalo, takovýho člověka by chtěl každej.

Litevská kuchyně je silně ovlivněna tradičními venkovskými pokrmy. Houby a další sbírané potraviny, polévka z červené řepy (doporučuji), uzené klobásy a slanečci jsou běžnou součástí jídelníčku. Velmi oblíbené jsou také nakládané potraviny a brambory. Určitě stojí za to ochutnat Litevské jídlo, ale abych řekl pravdu mě zas tak nechutnalo, bylo skvělé po tom týdnu naše české jídlo. Za mě byl nejlepší v Litvě McDonald’s a jejich burgery boží + jejich polévka z červené řepy byla taky dobrá. 😊

Dominik

Když jsme přiletěli do Litvy konkrétně do Kaunasu město se mi líbilo i hotel byl pěkný. Navštívili jsme tyto města: Kaunas, Vilnius, Druskinikai. Jejich speciality mi nechutnaly, protože mi přišly bez chuti.
Jejich země je čistá někde nevidíte pohozené odpadky na ulici. Lidé jsou tam příjemný a ochotný. Škola byla pěkná a učebny byly dobře vybavený. Nejvíc se mi líbilo v Kaunasu. Kostely mají vedle sebe klidně tři na jednom náměstí.