Druhý květnový týden byl pro dvě naše učitelky ve znamení cestování. Vyrazily s Erasmem na výukový pobyt do řecké školy ve městě Drama. Zajímalo je, jak jsou na udržitelný rozvoj Řekové a zároveň byly připravené i na vlastní lekce ve škole.

Řecká škola funguje trochu jinak než ta česká. Děti tu chodí do základní školy „jen“ do sedmého ročníku a ve třídách je jich výrazně méně. V žádné třídě nebylo víc než dvacet dětí, většinou zhruba 16. I atmosféra ve škole je jiná, méně uspořádaná než v české škole. Děti se učí ve dvouhodinových blocích, přestávky tráví většinou na školním nádvoří. Interaktivní tabule nejsou v téhle partnerské škole běžné, ale všude najdete alespoň projektor a reproduktory. Překvapily nás toalety, které byly v budově zcela oddělené od zbytku školy. Prostě když chcete na záchod, musíte ven a přes dvůr.

Dostaly jsme příležitost vstoupit do hodin a představit naši zemi. Učily jsme děti základní české fráze a hrály hry s barvami. I když řecké děti angličtinu lámou stejně, jako ty naše, neměly jsme problém se nějak domluvit. Děti byly nadšené, že se můžou v rámci aktivit proběhnout nebo si zahrát a vybarvit deskovku s českými slovy.

Protože projekt je zaměřený na udržitelný rozvoj, absolvovaly jsme i řadu přednášek a exkurzí. Například na největší vodní elektrárnu v Řecku nebo do říční jeskyně, ze které se voda dostávala k zemědělcům pomocí složitého mechanismu už někdy ve středověku. Navštívily jsme místní ekologické centrum i výukové pracoviště v přírodě. Nechyběla ani návštěva radnice a seznámení s plánem rozvoje města.

Jak to bylo s tím chozením? S Erasmem cestujeme už nějaký ten pátek a pravidelně zjišťujeme, že Češi jsou národ chodivý. Řekové příliš chodiví nejsou, ale zase jsou to moc milí lidé a ochotně se nás snažili dovážet do školy i ze školy vlastními auty. Poprvé jsme jely. Podruhé jsme se domluvily a šlapaly spokojeně pěšky. Na další cestu se přidala část Italské výpravy, pak Norové, a nakonec jsme rozchodily téměř celou naši výpravu. Uznejte, že na dvě obyčejné české učitelky je to docela úspěch. Ono to totiž autem trvalo v hustém provozu 15 minut, pěšky 20 i se zastávkou na kávu do packy.