Moji milí,

ten letošní školní rok, pro vás nejdůležitější z celé školní docházky, dopadl velmi neobvykle. A protože se spolu ve třídě už nesejdeme, chci se i já s vámi rozloučit bohužel takto neobvykle. Předpokládám, že v tuto chvíli už má většina z vás vyřešeno, kam nasměruje své další kroky.
Přeji vám tedy, aby cestičky, po kterých budete chodit, byly co nejschůdnější. Na vyšlapaných cestičkách se však občas objeví sem tam nějaká překážka. Pro tyto případy vám pak přeji dostatek rozvahy a sil k jejich překonání. Moje přání se týká vašich cestiček „pracovních“, ale i soukromých.
Přeji vám všem, aby se vám splnila všechna malá i velká přání, všechno, co si přejete vy sami, abyste byli spokojení sami se sebou. Budu vám všem držet palce a budu ráda vzpomínat na chvíle pěkné
i na chvíle, kdy jsme se třeba navzájem moc „nemuseli“ při společných „matematických radovánkách.“
Vykročte tou správnou nohou a pokud budete mít chuť a čas, ozvěte se.

J. Brücknerová