V týdnu od 4.5.-7.5.2020

Zápis:

Římské císařství ( 27 př.n.l.-476 n.l.)

Octavianus Augustus (vládl 27 př.n.l.-14 n.l.)

Po Caesarově smrti došlo k novým občanským válkám. Jako vítěz z nich vyšel Caesarův nevlastní syn Octavianus.

Jeho vítězství občanské války ukončilo. Získal nejvyšší a nejmocnější postavení ve státě. Od senátu přijal čestné jméno Augustus (požehnaný, vznešený).

Svým způsobem vlády vytvořil základy nového státního zřízení – císařství.

Za jeho vlády vzkvétalo zemědělství, řemesla a obchod nejen v Římě, ale i v provinciích.

Mnoho peněz věnoval na výstavbu v Římě.

Byl prvním z dlouhé řady císařů, kteří vládli římské říši víc než 400 let.

Nero (vládl 54 n.l.-68 n.l.)

Jedním z nejkrutějších vládců byl Nero, který se stal císařem už v 16 letech.

Nero se postupem času začal chovat jako šílenec, trpěl utkvělou myšlenkou, že ho lidé z jeho okolí chtějí zbavit trůnu. Proto dal zavraždit řadu politiků i členů své rodiny.

Za vlády prvních císařů se římská říše rozrůstala a bohatla. Vzkvétalo zemědělství, řemesla, obchod i umění. Zlepšilo se postavení územích říše, která se nacházela mimo Itálii. Řím se změnil v nádherné město. Za císaře Nerona začalo pronásledování křesťanů. Křesťané, na rozdíl od původního římského náboženství, věřili jen v jediného Boha. Hlásali lásku a rovnost mezi lidmi.

Výbuch Vesuvu

Roku 79 n.l. došlo k nešťastné události – výbuchu sopky Vesuv. Několikametrová vrstva lávy a popela zasypala římská města, z nichž nejznámější jsou Pompeje a Herculaneum.