Nezapomeňte, jsme vám k dispozici na rady a porady na e-mailu zslechnyrova@gmail.com, najdete mě i na FB a když budete potřebovat, domluvíme termín a můžeme se slyšet/vidět přes Skype (najdete mě tam jako LechnyrovaP 6B). Jestli používáte jiné platformy, přes které chcete komunikovat, dejte mi vědět.

Minule jsem vám vyhrožovala, že po vás budu chtít vyfotit sešit a nasdílet fotografie na Disk Google. Návod na vložení fotografií dostanete ve čtvrtek v rámci IF. Návod vám můžu udělat jen na vložení z počítače, protože na mobilech vypadá apka pokaždé jinak. Řekla bych, ale, že s počítačem pracujete doma všichni, podle toho, v jakém stavu mi sdílíte práce z IF.

Co uděláte do čtvrtka?

• Vezmete třeba mobil (jestli používáte digitální foťák, můžete i ten) a vyfotografujete každou stránku zvlášť.
• Začnete zápisem č.30 a poslední fotka bude zápis č.40 (to bude ten dnešní).
• To dělá dohromady 11 fotografií, jestli se nepletu.
• Fotografie stáhnete do počítače a přejmenujete číslem zápisu (30, 31, 32 …)
• To zatím stačí, nic mi neposílejte mailem!!! Některé fotky byste mailem ani neprocpali. Počkejte na čtvrteční informatiku a zatím si jen fotky připravte stáhněte do počítače.

V dnešní hodině se začneme věnovat civilizačním nemocem. Během dvou hodin si povíme, co to je a jak to vzniká. Jak se tomu bránit a proč naše tělo vůbec reaguje tak divně, když mu dopřáváme.

Přečtěte si dva příběhy.

Hodně tisíc let před naším letopočtem.

Pračlověk Pazourek má dneska dobrý den. Je léto, sluníčko pěkně hřeje a jeho tlupa ulovila prazubra! To je něco jako být, ale větší, chlupatější a mnohem nebezpečnější. Po troše přetahování, uhhhání a ooookání si prachlapi z tlupy mezi sebou ručně vyříkali, že nejlepší kousky patří vůdci tlupy, pračločlověku Pazourkovi. Pazourek se pěkně přecpal. Některé části zubra do sebe naládoval ještě teplé (a to rozhodně nemluvíme o tom, že by si je ohříval nad ohýnkem). Měl co dělat, aby se dovalil zpět do pravesnice a vyhnal praženy, aby zbytek zubra stáhly z kůže, naporcovaly a donesly do pravesnice.

Druhý den se prachlapi z tlupy jen váleli a cpali se zbylým masem. Aspoň že tentokrát už si maso opekli nad ohněm. Jenže v letním teple se maso začalo rychle kazit A protože pračlověci neměli praledničky, třetí den už maso docela smrdělo a nedalo se jíst.

Čtvrtý den se prachlapi ještě váleli a léčili si přecpaný žaludek bylinkami a kořínky, které nasbíraly praženy. Pátý den už dostala celá tlupa hlad a praženy vyhnaly prachlapy na lov. Jenže tentokrát se nedařilo. Vyhlédnutý prajelen vesele odhopkal, když jeden nešikovný prabuberťák z tlupy neopatrně šlápl na suchou větvičku a s prásknutím křupla. Prakanec s lovci také příliš nespolupracoval a nechal se raději ulovit smečkou pravlků. Pračlověci měli sami co dělat, aby hladovým šelmám utekli. A tak to šlo několik dní. Pralovci prochodili celý den po lesích, plížili se, stopovali, šplhali do kopců a přelézali vývraty. Celá tlupa zatím baštila akorát tak kořínky, maliny a borůvky. Šaman vyzkoušel chuť hezkých červených houbiček, ale pak se sním nedalo několik hodin uhhhat ani ooookovat. Máchal kolem sebe rukama a divně se usmíval. Pak usnul.

Trvalo pět dní, než pralovci ulovili prakoně a tou dobou už jim slušně kručelo v břiše. Pořádně vyhládlí se přecpali k prasknutí, ani do vesnice maso nepřinesli. Prakůň nebyl tak velký jako prazubr.

Minulý týden

Pan Pazourek má dnes dobrý den. V práci slavil jeho šéf narozeniny a pořádal pro své nejoblíbenější zaměstnace oslavu v blízké restauraci. Pan Pazourek byl rád, že to nemusí platit a tak se pořádně přecpal jelením biftekem s hranolky. Než vyrazil na cestu domů, posilnil se ještě třetím pivíčkem. Doma čekala paní Pazourková s večeří. Pan Pazourek měl sice ještě před chvílí pocit, že už se do něj nic nevejde, ale svíčková tak krásně voněla, že spořádal celý talíř se šesti knedlíky. V noci se sice moc nevyspal, trochu ho tlačil žaludek, ale ráno to spravil pořádným hrnkem kafe. Když si bral z lednice připravenou svačinu do práce, neodolal a zobnul si trošku škvarků, co tam zbyly z nedělní zabíjačky.

V práci si sednul k počítači, a chvíli připravoval souhrn objednávek pro šéfa. Pak dostal žízeň. Obyčejnou vodu z vodovodu on nerad, tak si doběhl = pomalu došel do podnikové kantýny pro dvoulitrovku Kofoly. A když už tam byl, tak si koupil dortíka, který se odpoledne bude hodit ke kafíčku z kolegy. V deset hodin si dal pauzičku na sváču. Moc si pochvaloval, že mu paní Pazourková udělal ty řízečky v chlebu tentokrát trošku silnější.

V půl dvanácté byl s kolegy na obědě v podnikové jídelně. Vaří tam výborně, dneska měli hovězí vývar s knedlíčky a vepřo-knedlo-zelo. Chvíli váhal nad salátem, ale nakonec si ho nevzal. Už toho dneska snědl dost, musí přece držet dietu! Dortíček s kafíčkem zmizel v Pazourkově žaludku už ve dvě hodiny.

Pan Pazourek skoro nemohl vydržet do konce pracovní doby. Ve čtyři hodiny už mu kručelo v žaludku a tak si cestou z práce zaskočil do bufetu U Vejvodů alespoň a teplou gulášovku. Doma už čekala paní Pazourková a popoháněla ho. V šest mají přece domluvenou schůzku u známé krejčové, aby panu Pazourkovi povolila kalhoty. Asi se srazily, ty dnešní materiály nic nevydrží.

Přečetli jste si pořádně oba příběhy? Pak pro vás bude jednoduché se trochu zamyslet a odpovědět na pár otázek.
Otevřete sešity zezadu. Napište červeně číslo 40 a nadpis: Civilizační choroby – životní styl

Zapište si následující otázky a odpovězte na ně. Odpovědi jsou někde v těch dvou příbězích, ale musíte nad tím opravdu přemýšlet. Můžete požádat o radu rodiče.
1 Kdo má jednodušší přístup k potravě. Pračlověk Pazourek nebo pan Pazourek. Proč?
2 Kdo toho za týden víc sní? Pračlověk Pazourek nebo pan Pazourek.
3 Kdo vydá za týden víc energie? Pračlověk Pazourek nebo pan Pazourek.
4 Oba dva se přecpávají. Který z nich bude obézní? Pračlověk Pazourek nebo pan Pazourek.
5 Proč si ani jeden z Pazourků nedokáže říct STOP, když dojde na jídlo? (Tahle otázka je nejtěžší a musíte nad ní opravdu přemýšlet!)

Nezapomeňte fotit!