Ve výpiscích zohledněte „tlustotisk“ a související text. Věty tímto způsobem vytištěné opište celé.

Totéž se týká podžlucených textů. Týká se všech takto zpracovávaných příprav.

Příprava na týden 20.4. – 24.4. 2020

Nadpis: Ochrana před nadměrným hlukem.

Tabulku 3.1 na str. 178 do sešitu. Podívat se na odkaz, kdo může, uvedený na konci této kapitoly.

Nadpis: Úvahy, cvičení, příklady.

K předchozí tabulce poznámka.

Je jasné, že úroveň hluku bude záviset na vzdálenosti zdroje. Určitě bude pocitově slabší zvuk výstřelu 100 m vzdáleného děla než když někoho napadne „bouchnout“ nafouknutý papírový pytlík někomu u ucha.

A je také jasné, že určitě bude pro bubínek menší zátěž 10 m vzdálená reprosoustava (puštěná na plný výkon) než „tichá“ hudba ze sluchátka dobře „nacpaného“ do ucha. T.j. do vzdálenosti přibližně 1 cm od bubínku.

Na dokreslení. Až se budete potápět a vnější zvukovod bude vyplněný vodou, může někdo v okolí vzít dva kamínky a ťuknout s nimi o sebe. Ať to udělá raději mimo Váš dosah, protože po „akci“ ho budete chtít … no … „zahlušit“. Následuje první úvaha. Dokáže někdo vysvětlit, co je příčinou tohoto mnohem „bolestivějšího“ zážitku. Zároveň dostanete odpověď na to, proč ryby na podobné jevy reagují trhnutím a zběsilým úprkem „někam“.

Druhá úvaha. Rychlost světla je 300 000 km/s, což je 300 000 000 m/s. Rychlost zvuku (závisí na materiálu, u plynů i na tlaku, teplotě, u vzduchu i na vlhkosti) pro vzduch počítáme 330 m/s. Vyplývá z toho, že ve vzduchu je světlo skoro 1 000 000 krát rychlejší než zvuk. A ta úvaha je – proč stačí po záblesku počet naměřených sekund dělit trojkou a dostaneme vzdálenost blesku v kilometrech. Samozřejmě přibližnou. Nápověda – možnosti sledování dějů lidskými smysly (rychlost vnímání, „doznívání“ vjemu neboli setrvačnost smyslu …)

Na stránce 179 jsou otázky a úlohy. Od bílého U v modrém kroužku začínají úlohy – příklady. Zkuste si od čísla 6, pokračování na str. 180. Zejména tedy 6, 7, 10, 12 a s využitím 10 příklad 17.