Český jazyk
učebnice str. 66 – pohádka „O budce“ – přečíst, vyprávět podle obrázkové osnovy a pak si ji můžete zahrát
pracovní sešit str. 15 – opakování probrané látky, na závěr spočítejte body, po návratu do školy budeme lepit skřítky 🙂
http://www.vseved.upol.cz/namichavac.php?jmeno_souboru_zadani=cestina004&jmeno_predmetu=cestina&typ_cviceni=TD&typ_odpovedi=button&pocet_moznosti=2&typ_moznosti=B2&

čítanka str.82 -83 Terezka nebude prašivá – četba a rozhovor o Velikonocích za pomoci otázek na str. 83
str. 84 – 85  Moje Velikonoce – četba, rozhovor o tom, jak můžeme zdobit vajíčka, pokud budete nějaká chystat, můžete poslat jejich fotografii ( nebo jiného velikonočního tvoření )
báseň Koledování – naučit se nazpaměť a využít během svátků 🙂
str. 85 – HRA -vyberte si jeden úkol ( malíř, básník, spisovatel )

Matematika
str.str. 30, prosím o procvičování počítání zpaměti 0 – 100 s přechodem přes desítku
str. 30 / 3 – u každého kouzelného trojúhelníku jsou  doplněné vždy dva příklady na sčítání a dva na odčítání
str. 34/1 – vyřeš sudoku
http://www.vseved.upol.cz/namichavac.php?jmeno_souboru_zadani=matematika032&jmeno_predmetu=matematika&typ_cviceni=PSO&typ_odpovedi=number&format_ukolu=slovniuloha&

Prvouka
seznámení s velikonočními zvyky a tradicemi dříve a dnes
https://www.youtube.com/watch?v=nW7iVeLfuYc – poslech Chaloupka na vršku Jak se pomlázky ztratily
https://dum.rvp.cz/materialy/velikonoce.html

1) Velikonoční zvyky a tradice
Velikonoce – jarní velikonoční svátky se slaví po jarní rovnodennosti, první neděli po jarním úplňku (nejdříve 22. 3., nejpozději 25. 4.).
Týden před Velikonocemi:
Modré pondělí, Žluté úterý – v chalupách se uklízelo
Škaredá středa – nikdo se nesměl na nikoho mračit, aby se nemračil po celý rok
Zelený čtvrtek – bývalo zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin (špenát, mladá kopřiva), aby byl člověk po celý rok zdráv (do těla dostat vitamíny na jaře). V kostelech zmlknou zvony a až do Bílé soboty je zvonění nahrazováno hlukem hrkaček (říká se, že zvony „odletěly“ do Říma). Chodilo se s hrkačkami, klapačkami, řehtačkami – zvukem se vyhánělo všechno zlé z domů, včetně hmyzu a myší (ve školce můžeme s dětmi projít všechny místnosti s hrkačkami, aby si zvyky zažily)
Velký pátek – ráno je třeba se umýt v potoce (ochrana proti nemocem), nesmělo se prát prádlo, je to jediný den v roce, kdy země otevírá a vydává své poklady
Bílá sobota – doma se uhasila ohniště, zpět se rozezněly zvony
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – tento den vrcholí velikonoční svátky, končí půst, peče se beránek, mazanec, chleba
Velikonoční pondělí – obchůzky s pomlázkou spletenou z vrbového proutí a zdobenou stuhami
2) Symboly Velikonoc
Symboly života, světla, zdraví, štěstí: zelený strom, červené jablko, plné vejce, kynuté pečivo, červená barva, pestré tkaniny.
Symboly hojnosti, plodnosti, bohatství: hrách, čočka, sušené ovoce, obilí, ořechy, makovice.
Pomlázka – symbol předávání síly, zdraví a svěžesti, omlazení, šlehány jsou ženy a dívky, aby byly zdravé, veselé, pilné, odměnou za pomlázku jsou malovaná vejce. Zajímavost – krajové výrazy pro pomlázku – mrskačka, mrskut, šmigrust, tatar, hrudovačka, šlahačka …
Velikonoční stůl: beránek, zajíček, vajíčko (symbol plodnosti, úrody, nového života), pokrmy: zelená strava – petržel, pažitka, byliny, mladé kopřivy, lístky pampelišek, chudobky (velikonoční bylinkové polévky s rozkvedlaným vajíčkem), vejce, smaženice z vajec a slaninou s mladou kopřivou nebo zelenou natí z cibule.
Vajíčko: je o Velikonocích odměnou koledníkům, darem a předmětem zdobení, červené vejce – červené barvy byly nejoblíbenější, nazývaly se „krasnaja“, odtud zřejmě vznikl název „kraslice“, ale možná i od slova „krásniti“ či „krásliti“.
Velikonoční pečivo: peklo se pečivo v podobě ptáčků nebo slepic, kuřátek, kohoutků, ježků, tzv. Jidáše (tvar různých figur, točánků, preclíků), mazance, beránek z piškotového těsta.
Autor : I.Vašínová

Přeji všem pokojné svátky a děkuji za spolupráci M.Z.