7. A,H – FYZIKA

Ve výpiscích zohledněte „tlustotisk“ a související text. Věty tímto způsobem vytištěné opsat celé.

Totéž se týká podžlucených textů. Týká se všech takto zpracovávaných příprav.

 

 

 

Příprava na týden 23.3 – 27.3. 2020

 

 

Nadpis: Potápění, plování a vznášení se stejnorodého tělesa v kapalině.

Zde bude tabulka z uč. str. 124 (je pod obrázkem, který bude namalován pod ní). To co obsahuje, bude systémově platit i v dalších kapitolách !!!

Namaluj obrázek 2.36 z uč. str. 124                              zde výpisky

Podžlucený text v uč. str. 125 neopisovat ! Místo něj:

Pokud při postupném ponořování tělesa nastane rovnováha mezi hmotností vytlačené kapaliny (její tíhou, která se rovná vztlakové síle) a hmotností celého tělesa (tíhou tělesa), těleso se dále ponořovat nebude a jeho nepotopený „zbytek“ zůstane nad hladinou.

 

 

Nadpis: Potápění, plování a vznášení se NEstejnorodých těles.

Zde výpisky a pod ně podžlucený text z uč. str. 126. Pod něj se napíše (příklady dále):

Pokud se určí průměrná hustota tělesa, bude platit tabulka ze strany 124.

Příklad kladiva: skládá se ze železné části (určí se hmotnost) a dřevěné části (určí se hmotnost). Objem se dá změřit. A víme už ze šesté třídy, že hustota se zjistí vydělením celé hmotnosti (součet hmotností železné a dřevěné části kladiva) objemem kladiva. Získá se jeho průměrná hustota a platí dříve opsaná tabulka. Asi až na výjimky „půjdou“ všechna kladiva „ke dnu“, potopí se.

Příklad lodi: její trup si představíme „uzavřený“ palubou, tím je daný maximálně vytlačitelný objem kapaliny, ponorka této představě plně vyhovuje. Použitelný objem je dán tzv. čarou ponoru. Zpravidla je to na lodích hranice zdola červeně natřené části trupu. Pak se dá určit hmotnost všech součástí trupu. V konstrukci lodi a jejím vybavení se najdou všechny možné materiály. Železo, dřevo, bar. kovy, um. hmoty, atd., a dá se jako u kladiva určit průměrná hustota. Snadno zjistíme, že prázdná loď má čáru ponoru určitě výše než je hladina kapaliny. A pokud začnete plnit loď materiálem tak dlouho, než se ponoří po čáru ponoru, dostanete se k termínu používanému v námořnictvu – výtlak – což je hmotnost navezeného materiálu. Pokud je vzduch, který je součástí objemu lodi (podílí se na zmenšování průměrné hustoty), nahrazován kapalinou (nezvládnutelná netěsnost v ponořené části trupu lodi), dojde po určité době ke srovnání průměrné hustoty lodi s hustotou kapaliny. A pokud dojde k překročení, půjde loď „ke dnu“, potopí se.

Příklady můžete buď opsat celé nebo musíte „vyrobit“ nějaký výpisek. A k zamyšlení (otázku napsat a odpovědět na ni do sešitu):

Jak je možné, že ponorka se umí „chovat“ podle všech tří řádků, které jsou v tabulce v uč. str. 124. Ponorka se nepohybuje vpřed ani vzad a proto se dynamické účinky hnacího ústrojí a všech účinných ploch neuvažují.