V pátek 12.10 přijelo VELKÉ auto a z něj se do naší skromné tělocvičny nastěhovalo stádo bubnů, bubínků a takových těch speciálních barevných trubek, co s nimi děti mohou beztrestně mlátit o sebe a vyluzovat hluk. Rozdělili jsme se na tři skupiny, tak aby nástroje vyšly na všechny a pod vedením nadšeného a charismatického mistra bubeníka (jinak také „bubnáře“ podle některých dětí) začal koncert.

Zahřáli jsme se tleskání, pak došlo na barevné trubky a pak začal ten pravý rachot. Dovedete si představit, jaký randál udělá přes sto synchronizovaných bubnů? Snad si to děti užily alespoň tak moc, jako učitelé, které rázové vlny prostě odfoukly ke stěně 🙂